.RU
Карта сайта

Nezbytnй v?CI - старонка 90



Alan vystoupil z dodбvky. „Eso, jб v?bec nevнm, o ?em to tu mluvнљ.“

„Љpatnб vodpov??!“ zaje?el Eso. „Ty totiћ vнљ ъpln? p?esn?, vo ?em mluvнm. Fotrovy prachy! V t?ch plechovkбch! Jestli tu љt?tku chceљ, tak koukej ?нkat, co si s nima proved! A nemбљ na to moc ?asu, zkurven?e jeden!“

Koutkem oka zahlйdl Alan jakэsi pohyb o kousek nнћ na Main Street. Byl to policejnн v?z – zdбlo se mu, ћe mнstnн – ale neodvaћoval se tнm sm?rem podнvat zkoumav?ji. Kdyby Eso zjistil, ћe mб n?koho v zбdech, zast?elil by Polly. A ud?lal by to nepochybn? d?нv, neћ bys ?ekl љvec.

Up?el proto sv?j pohled na ni. Tmavй o?i m?la unavenй a plnй bolesti. nevid?l vљak v nich strach.

Alan cнtil, jak se mu op?t za?нnб vracet rozvaha a zdravэ rozum. Stejn? to je takovб legra?nн zбleћitost ten zdravэ rozum. Kdyћ o n?j ?lov?k p?ijde, ani si to neuv?domн. Necнtн, ћe by mu chyb?l. Uv?domн si, ћe se mu vrбtil, aћ kdyћ se skute?n? vrбtн – jako n?jakэ vzбcnэ divokэ ptбk, ћijнcн a zpнvajнcн na zбklad? vlastnн volby, ne na zбklad? n?jakйho na?нzenн.

„Zinscenoval to љpatn?,“ ?ekl tiљe Polly. „Gaunt to na tй pбsce zinscenoval љpatn?.“

„Vo ?em to tu kurva mluvнte?“ Hlas Esa byl bodavэ, byla z n?j cнtit poslednн dбvka kokainu. Zabo?il hlave? automatickй pistole Polly do tэlu.

Z nich vљech Alan jako jedinэ zahlйdl, jak se dve?e Nezbytnэch v?cн tiљe otevнrajн – a bэval by to ani nezahlйdl, kdyby se tak ъporn? nesnaћil nedнvat se na pomalu se blнћнcн policejnн v?z. Jen Alan zahlйdl – jako n?jakэ p?elud, tйm?? mimo zбb?r svйho vid?nн – vysokou postavu, vychбzejнcн ze dve?н obchodu; postavu oble?enou ne do sportovnнho saka nebo smokingu, nэbrћ do ?ernйho popelнnovйho plбљt?.

Cestovnнho plбљt?.

V jednй ruce m?l pan Gaunt staromуdnн braљnu, p?ipomнnajнcн zavazadla, v jakэch za starэch ?as? nosнvali podomnн obchodnнci svoje zboћн a vzorky. Byla vyrobenб z k?ћe hyeny a jejн tvar se m?nil. Nafukovala se a vydouvala, nafukovala a vydouvala pod dlouhэmi bнlэmi prsty, svнrajнcнmi jejн drћadla. A zevnit? – jako zvuk vzdбlenйho v?tru ?i straљidelnй lkanн, jeћ n?kdy vydбvajн drбty vedenн vysokйho nap?tн – bylo slyљet zduљenэ nб?ek. Alan ten p?нљernэ a neustбvajнcн zvuk neslyљel uљima; zdбlo se mu, ћe ho vnнmб p?нmo srdcem a duљн.

Gaunt stбl pod baldachэnem, odkud vid?l jak na blнћнcн se policejnн v?z, tak na skupinku vedle dodбvky, a v jeho o?нch se objevil vэraz po?нnajнcнho znepokojenн. moћnб i starostlivosti.

Alan si pomyslel: a on nevн, ћe jsem ho zahlйdl. Jsem si tнm tйm?? jist. Boћe, dej, a? se nemэlнm.

Alan Esu neodpov?d?l. Mнsto toho mluvil na Polly a sou?asn? pevn? svнral plechovku faleљnэch o?нљk?. Eso si jн zatнm v?bec nevљiml – nejspнљ proto, ћe Alan se ji v?bec nesnaћil n?jak skrэvat.

„Annie ten den nem?la zapnutэ bezpe?nostnн pбs,“ ?ekl Alan Polly. „?ekl jsem ti to n?kdy v?bec?“

„Jб. jб se nepamatuji, Alane.“

Za Esem se Norris Ridgewick pracn? vysouval z okna policejnнho vozu.

„Proto vlastn? prolet?la tнm p?ednнm sklem.“ Za chvнli budu muset dostat jednoho z nich, pomyslel si. Esa nebo pana Gaunta? Kam? Kterйho? „Nad tнm jsem vћdycky p?emэљlel – pro? ten bezpe?nostnн pбs nem?la p?ipnutэ. Na n?co takovйho nemusela ani myslet; tak hluboce v nн ten nбvyk byl zako?en?nэ. Ale toho dne p?ipoutanб nebyla.“

„Mбљ poslednн љanci, poldo,“ zask?ehotal Eso. „Bu? si vemu svoje prachy, nebo tuhle љt?tku. Vyber si!“

Alan ho dбl ignoroval. „Ale na tй videopбsce byla p?esto p?ipoutanб,“ ?ekl Alan – a nбhle uћ v?d?l. A to v?domн v n?m stoupalo jako n?jakэ pr?zra?nэ st?нbrnэ sloupec ohn?. „P?esto byla p?ipoutanб –

A TНM JSTE TO POSRAL, PANE GAUNTE!“

Alan se obrбtil k vysokй postav?, stojнcн pod zelenэm baldachэnem necelй t?i metry od n?j. B?hem prvnнho dlouhйho skoku sm?rem k novйmu podnikateli v Castle Rocku – a jeљt? p?ed tнm, neћ byl pan Gaunt v?bec schopen cokoliv ud?lat mimo toho, ћe se mu za?aly p?ekvapenнm rozљi?ovat o?i – strhnul Alan vн?ko z poslednнho ћertovnйho p?edm?tu, kterэ si koupil Todd: toho, kterэ mu dovolila koupit Annie, kdyћ prohlбsila, ћe mladэ je jen jednou.

Had vysko?il z plechovky – jenomћe tentokrбt to nebyla ћбdnб legrбcka.

Tentokrбt to bylo opravdovй.

Opravdovй to bylo jen pбr vte?in a Alan se nikdy nem?l dozv?d?t, zda to spat?il jeљt? n?kdo jinэ mimo n?j; ale kaћdopбdn? Gaunt to spat?il; tнm si byl naprosto jistэ. Had byl dlouhэ – mnohem delљн neћ had z krepovйho papнru, kterэ mu vysko?il z plechovky asi p?ed tэdnem, kdyћ sejmul jejн vн?ko na parkoviљti p?ed budovou Magistrбtu po tй dlouhй, osam?lй jнzd? z Portlandu. K?ћe mu zб?ila m??avэmi duhovэmi barvami a t?lo m?l posбzenй rudэmi a ?ernэmi dйmanty; vypadal jako n?jakэ pohбdkovэ ch?estэљ.

Jakmile dopadl na rameno popelнnovйho plбљt? Lelanda Gaunta, ?elisti se mu otev?ely a Alan zahlйdl oslnivэ lesk jeho jakoby chromovэch tesбk?. Spat?il nap?ahujнcн se vraћednou trojъhelnнkovou hlavu a pak jejн vэpad po Gauntov? krku. Spat?il, jak po nн Gaunt љmбtrб a zachycuje ji. ale neћ ji sta?il chytit, zabo?ily se mu tesбky hada do masa na krku – a ne jednou, nэbrћ n?kolikrбt. Jeho trojъhelnнkovб hlava kmitala nahoru a dol? jako hlavice љicнho stroje.

Gaunt zaje?el – Alan nepoznal, zda bolestн, vztekem ?i obojнm – a pustil braљnu, aby mohl hada chytit ob?ma rukama. Alan vyuћil p?нleћitost a sko?il po nн prбv? v okamћiku, kdyћ si Gaunt strhбval hada s krku a pak ho zadupбval do chodnнku svэmi vysokэmi botami. Kdyћ had dopadl na chodnнk, byl uћ zase jen tнm, ?нm byl i vћdycky p?edtнm – pouhou lacinou legrбckou, metrem a p?l vybledlйho zelenйho krepovйho papнru, navinutйho na pruћin?; trikem, do kterйho se m?ћe zblбznit jen dнt? jako Todd, a kterэ m?ћe skute?n? ocenit jen takovб kreatura jako Gaunt.

Na t?ech mнstech na krku m?l Gaunt po dvou rankбch, z nich mu te? tenkэmi ??rky prэљtila krev. Nep?нtomn? si ji otнral jednou ze svэch podivnэch rukou s dlouhэmi prsty a zбrove? se shэbal pro svoji braљnu. a nбhle se zarazil. Takto sehnutэ, s nohama pokr?enэma v kolenech a nataћenou dlouhou paћн, vypadal jako d?evoryt je?бbu. Ale to, po ?em sahal, tam uћ nebylo. Braљna z k?ћe hyeny se svэmi odporn? se vydouvajнcнmi, jakoby dэchajнcнmi boky, stбla nynн na chodnнku mezi Alanovэma nohama. Sebral ji ve chvнli, kdy se pan Gaunt zabэval hadem – a provedl to se svojн obvyklou obratnostн a rychlostн.

Vэraz ve tvб?i Gaunta te? byl jednozna?nэ: zra?ila se v n?m hrozivб sm?sice vzteku, nenбvisti a nev??нcnйho p?ekvapenн. Hornн ret se mu ohrnul jako ?enich psa a obnaћil dv? ?ady velkэch, nerovnэch zub?. Vљechny zuby te? m?l zaљpi?at?nй, jakoby speciбln? pro tuto p?нleћitost.

Natбhl ruce, prsty na nich m?l roztaћenй, a zasy?el: „Dejte to sem – je to moje!“

Alan nev?d?l, ћe Leland Gaunt ujiљ?oval desнtky obyvatel Castle Rocku – po?нnaje Hughem Priestem aћ po Slopeyho Dodda – ћe nemб ani nejmenљн zбjem o duљe lidн; duљe t?ch ubohэch, pok?ivenэch, scvrklэch stvo?enн. Kdyby tohle Alan v?d?l, jen by se zasmбl a ?ekl, ћe to hlavnн, s ?нm pan Gaunt obchoduje, jsou lћi. On ale moc dob?e vн, co je v tй braљn? – co se to v nн tнsnн, k?u?н jako drбty vedenн vysokйho nap?tн ve v?tru a dэchб jako pod?љenэ sta?ec na smrtelnйm loћi. Vн to aћ moc dob?e.

Rty pana Gaunta obnaћily odpornй zuby v morbidnнm љklebu. Natбhl svй hr?znй paћe blнћ k Alanovi.

„Jб vбs varuji, љerife – nezahrбvejte si se mnou. Jб nejsem typ ?lov?ka, s kterэm byste si mohl dovolit zahrбvat. ?нkбm vбm, ћe ta braљna je moje!“

„Nejsem o tom p?esv?d?en, pane Gaunte. Podle mйho nбzoru je obsah tй braљny odcizenэm majetkem. Myslнm, ћe byste m?l spнљ –“

Eso zнral na pomalou p?em?nu Gaunta z obchodnнka na p?нљeru s ъsty doko?бn. Uvolnil p?itom trochu sev?enн svй paћe kolem krku Polly a ta se okamћit? chopila nabнdnutй p?нleћitosti. Oto?ila hlavu a zabo?ila aћ po dбsn? zuby do zбp?stн Esa Merrilla. Eso ji bez rozmэљlenн odhodil od sebe a Polly spadla na vozovku. Eso na ni namн?il pistoli.

„Svin?!“ zaje?el.

„Kone?n?,“ zamru?el Norris vd??n?.

Op?el hlave? sluћebnнho revolveru o jednu z ty?н, na nнћ byla upevn?na p?нdavnб sv?tla vozu. Zadrћel dech, za?al zuby do spodnнho rtu a stiskl spouљ?. Eso Merrill byl nбhle vrћen na tu ћenu na zemi – byla to Polly Chalmersovб; a Norris si pomyslel, ћe to ho p?ece mohlo napadnout uћ dбvno. Zadnн ?бst hlavy m?l ust?elenou a rozљklebenou, visely mu z nн krvavй chuchvalce.

Norris nбhle pocнtil velkou slabost.

Zбrove? ale pocнtil takй velkou, velkou blaћenost.

Alan si nevљнmal konce Esa Merrilla.

Ani Leland Gaunt.

Stбli proti sob? – Gaunt na chodnнku, Alan vedle svй dodбvky uprost?ed ulice s tou d?sivou, dэchajнcн braљnou mezi nohama.

Gaunt se nadechl a zav?el o?i. Obli?ejem mu cosi prolйtlo –jakэsi zбblesk. Kdyћ op?t o?i otev?el, m?l vzez?enн, jнmћ zmбtl tolik lidн v Castle Rocku – vrбtil se mu obli?ej okouzlujнcнho, uhlazenйho pana Gaunta. Pohlйdl na papнrovйho hada, leћнcнho mu u nohou, zaљklebil se znechucenнm a odkopl ho s chodnнku do ulice. Pak op?t pohlйdl na Alana a natбhl ruku.

„Љerife, prosнm, nehбdejme se. Je dost pozd? a jб uћ jsem unavenэ. Chcete mne vypudit z m?sta – a jб chci odejнt.

Odejdu. jakmile mi vrбtнte, co mi pat?н. A tohle mi pat?н, to vбm zaru?uji.“

„Zaru? a budeљ zatracen. Jб vбm ale nev??нm, vбћenэ pane.“

Gaunt hled?l na Alana s netrp?livostн a hn?vem. „Ta braљna a jejн obsah pat?н mn?! Nebo snad neuznбvбte svobodnэ obchod, љerife Pangborne? Co to jste za ?lov?ka – jste snad komunista? Vљechny v?ci, kterй jsou v tй braљn?, jsem aћ do poslednнho kousku zнskal ?бdnou vэm?nou! Zнskal jsem je ?estn? a poctiv?. Chcete-li n?jakou odm?nu, n?jakэ zisk, provizi ?i nбleznй, nebo vэvar ?i jak to nazvete, dovedu to pochopit a rбd vбm zaplatнm. Ale je vбm jist? jasnй, ћe se tu jednб o zбleћitost obchodnн a ne o ћбdnou prбvnн o –“

„Podvбd?l jste!“ vyk?ikla Polly. „Podvбd?l jste, lhal a klamal!“

Gaunt jн v?noval ъtrpnэ pohled a pak pohlйdl op?t na Alana. „Nepodvбd?l jsem ani neklamal – a vy to vнte. Obchodoval jsem tak, jako obchoduji vћdy. Ukбћi lidem, co mбm na prodej. a nechбm je, aby se sami rozhodli. A tak. kdybyste dovolil.“

„Myslнm, ћe si ji nechбm,“ ?ekl Alan klidn?. Na rtech se mu objevil nepatrnэ ъsm?v, tenkэ a ostrэ jako љkraloup listopadovйho ledu. „M?ћeme ji povaћovat t?eba za d?kaznн materiбl, ne?“

„Obбvбm se, ћe to ud?lat nem?ћete, љerife.“ Gaunt sestoupil s chodnнku na ulici. V o?нch mu ћhnuly rudй uhlнky. „M?ћete zem?нt, ale nem?ћete si nechat m?j majetek. Zvlбљt? tehdy ne, kdyћ si ho hodlбm vzнt. A prбv? to hodlбm.“ Vykro?il k Alanovi, rudй uhlнky v o?нch mu te? zasvнtily jasn?ji. Jak se k n?mu blнћil, zanechal otisk svй boty v matlavй hmot? Esovб mozku barvy ovesnй kaљe.

Alan ucнtil, jak se mu svнrб ћaludek, ale nepohnul se. Mнsto toho, veden jakэmsi instinktem, kterэ se ani nepokouљel pochopit, dal ruce p?ed rozsvнcenэ levэ reflektor svй dodбvky. Zapletl je do sebe, ud?lal obrys ptбka a za?al rychle pohybovat ob?ma zбp?stнmi dozadu a dop?edu.

Tak ti vrabci uћ tu jsou zase, pane Gaunte, pomyslel si.

N?jakэ velkэ stнnovэ ptбk – spнљ jest?бb neћ vrabec, avљak v neuv??iteln? v?rnй obrysovй podob? – nбhle prolйtl p?ed nakaљнrovanou ?elnн st?nou Nezbytnэch v?cн. Gaunt to zahlйdl koutkem oka, oto?il se k obchodu, zalapal po dechu a couvl.

„Zmizte z m?sta, vбћenэ pane,“ ?ekl Alan. P?eskupil ruce a v kuћelu sv?tla, vrhanйho reflektory dodбvky, te? p?eb?hl n?jakэ obrovitэ pes – nejspнљ bernardэn – p?es parter obchodu Љijem, po?бd љijem. A n?kde poblнћ – moћnб to byla nбhoda, moћnб ne – se ozvalo љt?kбnн psa. Podle zvuku n?jakйho velkйho psa. Gaunt se oto?il tнm sm?rem. Hled?l te? pon?kud zneklidn?n? a nepochybn? byl vyveden z mнry.

„M?ћete mluvit o љt?stн, ћe vбs pustнm,“ pokra?oval Alan. „Ale kdyћ se to tak vezme, z ?eho bych vбs mohl obvinit? Krбdeћ duљн je moћnб postiћitelnб zбkonнkem, kterэ je zбleћitostн otce Brighama a reverenda Rose – ale pochybuji, ћe bych naљel takovэ zlo?in v mйm. Ale p?esto vбm radнm, abyste odjel, dokud jeљt? mбte moћnost.“

„Vra?te mi moji braљnu!“

Alan na n?j hled?l pohledem, kterэ m?l bэt nete?nэ a opovrћlivэ, ale srdce mu p?itom v hrudi divoce tlouklo. „Coћpak jste to jeљt? nepochopil? Jeљt? vбm to nedoљlo? Prohrбl jste. Zapomn?l jste snad uћ, jak se s takovou situacн vyrovnat?“

Gaunt stбl bez pohnutн a dlouho na Alana hled?l. Pak p?ikэvl. „V?d?l jsem hned od po?бtku, ћe bude moud?ejљн vyhnout se vбm,“ ?ekl. Skoro se zdбlo, ћe hovo?н sбm k sob?. „Moc dob?e jsem to v?d?l. Dob?e. Tak jste tedy vyhrбl.“ Za?al se obracet; Alan se trochu uvolnil. „Odjedu –“

Oto?il se zpбtky s mrљtnostн hada – tak rychle, ћe Alan v?bec nesta?il zareagovat. A jeho obli?ej se op?t zm?nil; vљechny lidskй rysy z n?j te? zmizely. Zm?nil se na obli?ej dйmona s protбhlэmi, hluboce zvrбsn?nэmi lнcemi a vystouplэma o?ima, ћhnoucнma oranћovou zб?н.

„– ALE NE BEZ SVЙHO MAJETKU!“ zaje?el a sko?il po braљn?.

N?kde – poblнћ, nebo moћnб tisнce kilometr? daleko – vyk?ikla Polly, „Alane, pozor!“ – ale nebylo kdy dбvat pozor; ten dйmon, pбchnoucн sm?sн sнry a љkva?нcн se k?ћe na boty, se na n?j ?нtil. Byl ?as bu? jednat, nebo zem?нt.

Alan sjel pravou rukou k vnit?nн stran? levйho zбp?stн, k malй pruћnй smy?ce, vy?nнvajнcн mu pod nбramkovэmi hodinkami. N?co mu ?нkalo, ћe to nem?ћe vyjнt, ћe ho tentokrбt nezachrбnн ani ћбdnэ dalљн zбzrak ?i prom?na, protoћe to kouzlo Sklбdacн kv?tina je uћ p?нliљ opot?ebovanй, p?нliљ –

Palec mu vklouzl do smy?ky.

Tenkэ papнrovэ balн?ek vyklouzl zpod hodinek.

Alan mбchl rukou a sou?asn? naposledy uvolnil smy?ku pera.

„ABRAKADABRA, DAREBБKU JEDEN PROLHANEJ!“ vyk?ikl – a to, co mu nбhle vykvetlo v ruce, nebyla ћбdnб kytice papнrovэch kv?t?, nэbrћ kytice zб?ivэch sv?tel, jeћ svojн nбdhernou, blyљtivou zб?н osv?tlila celou ulici. Ale p?esto si uv?domoval, ћe ta zбplava barev, tryskajнcн mu z ruky v zб?ivй fontбn? sv?tel, je vlastn? tvo?ena jedinou barvou – stejn? jako vљechny barvy, kterй vidнme p?i pr?hledu sklen?nэm hranolem ?i u duhy na obloze, jsou takй tvo?eny jedinou barvou. Pocнtil, jak mu paћн probнhб vlna jakйsi nekone?nй sнly a na chvнli ho naplnilo mocnй a nepopsatelnй vzruљenн:

Bнlб barva! P?нchod nevinnosti!

Gaunt zavyl bolestн, vztekem a strachem. ale neustoupil. Moћnб to bude opravdu tak, jak se Alan domnнval: bylo to uћ hodn? dбvno, co naposledy prohrбl svoji hru – a uћ zapomn?l, jak se prohrбvб. Pokusil se protбhnout pod kyticн toho pulsujнcнho sv?tla nad Alanovou rukou a na chvilku se prsty skute?n? dotkl drћadel braљny mezi Alanovэma nohama.

Nбhle se objevila n?jakб noha v trepce – Pollyina noha. Dupla Gauntovi na ruku. „Pustнљ to!“ vyk?ikla.

Vzhlйdl, zavr?el. a Alan mu namн?il tu zб?нcн kytici p?нmo do obli?eje. Pan Gaunt ze sebe vyrazil dlouhй, nesouvislй zavytн bolesti a strachu a potбciv? couvl. Ve vlasech mu tan?ily modrй plamнnky ohn?. Jeho dlouhй bнlй prsty se jeљt? jednou, naposledy, pokusily uchopit drћadla braљny – a tentokrбt mu je p?iљlбpl Alan. 2014-07-19 18:44
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • © sanaalar.ru
    Образовательные документы для студентов.