.RU
Карта сайта

Cнn, chemickб zna?ka Sn (lat. Stannum) pat?н mezi kovy, kterй jsou znбmy lidstvu jiћ od starov?ku p?edevљнm jako sou?бst slitiny zvanй bronz. Mб velmi nнzkэ bod

Cнn



Cнn, chemickб zna?ka Sn (lat. Stannum) pat?н mezi kovy, kterй jsou znбmy lidstvu jiћ od starov?ku p?edevљнm jako sou?бst slitiny zvanй bronz. Mб velmi nнzkэ bod tбnн a je dob?e kujnэ a odolnэ v??i korozi. Nachбzн vyuћitн p?i vэrob? slitin (bronz, pбjky, loћiskovэ kov), v potravinб?stvн p?i dlouhodobйm uchovбvбnн potravin (pocнnovбnн konzerv, cнnovй fуlie) a p?i vэrob? um?leckэch p?edm?t?.

Nнzkotavitelnэ kov, pouћнvanэ ?lov?kem jiћ od starov?ku. Cнn je v normбlnнm prost?edн zna?n? odolnэ proti korozi a zбrove? je zdravotn? prakticky nezбvadnэ. Ve slou?eninбch se vyskytuje v mocenstvн: Sn+2 a Sn+4.

V??i p?sobenн silnэch minerбlnнch kyselin nenн cнn p?нliљ odolnэ. Velmi ochotn? se rozpouљtн p?edvљнm v kyselin? chlorovodнkovй za p?нtomnosti i malэch mnoћstvн oxida?nнch ?inidel (HNO3, H2O2 …). Takй v siln? alkalickэch roztocнch se kovovэ cнn pom?rn? rychle rozpouљtн za vznik? cini?itanovбno aniontu [SnO3]-2.

Kovovэ cнn se vykytuje ve dvou alotropnнch modifikacнch: љedэ ? - cнn, krystalizujнcн v kubickй soustav? a bнlэ ? - cнn, kterэ se vyskytuje v tetragonбlnн krystalickй soustav?. P?echod mezi t?mito dv?ma formami nastбvб p?i teplot? 13,2 °C. Jsou-li cнnovй p?edm?ty (nбdoby, soљky) dlouhodob? vystaveny nнzkэm teplotбm, m?ћe dojнt k p?echodu p?vodn? bнlйho cнnu na љedou modifikaci a p?edm?t se rozpadne na prach. Tento jev je ozna?ovбn jako cнnovэ mor a byl znбm jiћ od st?edov?ku, kdy p?es zimu teploty v hradnнch mнstnostech mohly klesnout pod uvedenou hodnotu a doљlo ke zni?enн cнnovэch nбdob.

Celkov? je cнn v zemskй k??e pom?rn? vzбcnэm prvkem. Pr?m?rnэ obsah ?inн pouze 2 - 4 ppm (mg/kg). V mo?skй vod? ?inн jeho koncentrace pouze 3 mikrogramy v jednom litru. P?edpoklбdб se, ћe ve vesmнru p?ipadб na jeden atom cнnu p?ibliћn? 30 miliard atom? vodнku.

Hlavnн cнnovou rudou je cнnovec, chemicky oxid cнni?itэ SnO2. Vyskytuje se v cнnovcovэch ћilбch a pegmatitech, hromadн se v nбplavech. V ?eskй republice jsou pom?rn? bohatб naleziљt? cнnovэch rud, nap?. Cнnovec, Hornн Krupka, Hornн Slavkov. Sv?tovб loћiska jsou p?edevљнm v Barm?, Indonйsii, Malajsii, Bolнvii, Brazнlii, Rusku (Jakutsko a ?ukotka), Nigйrii a Austrбlii.

Vэroba kovovйho cнnu z rudy je jednoduchб, jde o ћбrovou redukci uhlнm:

SnO2 + 2 C ? Sn + 2 CO

Z pocнnovanэch kovovэch povrch? se cнn zp?tn? zнskбvб p?sobenнm plynnйho chloru.

Se zpracovбnнm cнnu litнm do r?znэch forem se setkбvбme jiћ od poloviny 3. tisнciletн p?. n. l. I v antice byla vэroba cнnovэch p?edm?t? vysoce cen?na, ale cнna?stvн dosбhlo vrcholu v evropskйm st?edov?ku, renesanci a baroku. Hlavnнmi vэrobky z tй doby jsou uћitkovй a liturgickй nбdoby, svнcny, k?titelnice. Povrch t?chto vэrobk? byl zdoben reliйfy, rytнm, cizelovбnнm a leptбnнm. Pozd?ji byly z cнnu odlйvбny i drobnй hra?ky (cнnovн vojб?ci), soљky, pam?tnн medaile apod.

V sou?asnй dob? je t?ћiљt? vyuћitн kovovйho cнnu v potravinб?stvн. Vysokб odolnost cнnu proti korozi a jeho zdravotnн nezбvadnost ho ur?ujн jako ideбlnн materiбl pro styk s dlouhodob? uchovбvanэmi potravinami. Protoћe cena samotnйho cнnu je pom?rn? vysokб, je plech pro vэrobu konzerv obvykle ze slitin ћeleza a cнnem v tenkй vrstv? je pokrэvбn vnit?nн povrch, kterэ je v kontaktu s potravinami. Podobn? se upravujн i kovovй povrchy za?нzenн pro potravinб?skэ pr?mysl – trubky, kotle, reaktory… Z cнnu lze takй vyvбlcovat tenkй fуlie (staniol), kterй se op?t uplat?ujн p?i ochran? potravin nebo jinэch p?edm?t? p?ed korozн.

Ve sklб?skйm pr?myslu je litн sklen?nэch tabulн na roztavenэ cнn ideбlnн metodou pro vэrobu dokonale rovnэch sklen?nэch ploch o zna?n? velkэch rozm?rech (vэkladnн sk?нn?, okna modernнch vэљkovэch budov a dalљнch).

Elementбrnн cнn zнskбvб supravodivй vlastnosti p?i teplotбch pod 3,72 K. Dosaћenн tйto teploty nenн technicky p?нliљ obtнћnй a proto cнnovй krystaly slouћily jako prvnн materiбl pro studium jev? supravodivosti ( nap?. Meissner?v jev).

Olovo



Olovo chemickб zna?ka: Pb (lat. Plumbum) je t?ћkэ toxickэ kov, kterэ je znбm lidstvu jiћ od starov?ku. Mб velmi nнzkэ bod tбnн a je dob?e kujnэ a odolnэ v??i korozi.

Nнzkotavitelnэ, m?kkэ, velmi t?ћkэ, toxickэ kov, pouћнvanэ ?lov?kem jiћ od starov?ku. Ve slou?eninбch se vyskytuje v mocenstvн: Pb2+ a Pb4+.

Za normбlnнch podmнnek je olovo odolnй a neomezen? stбlй v??i atmosfйrickэm vliv?m. V kompaktnнm stavu se na vlhkйm vzduchu p?нliљ nem?nн, pouze zvolna ztrбcн lesk a tvo?н se na n?m љedobнlб vrstva oxid? ,hydroxid? a uhli?itan?.

Dob?e se rozpouљtн p?edevљнm v kyselin? dusi?nй, koncentrovanб kyselina sнrovб jej naopak pasivuje a olovo s nн nereaguje.

Kovovй olovo velmi dob?e pohlcuje rentgenova zб?enн a slouћн proto k odstнn?nн zdroj? tohoto zб?enн v chemickэch a fyzikбlnнch aparaturбch a p?edevљнm v lйka?stvн p?i ochran? obsluhy b?ћnэch medicinбlnнch rentgen?.

Jeho slitiny s cнnem, antimonem nebo st?нbrem vykazujн vэbornй vlasnosti p?i mechanickйm spojovбnн kovovэch p?em?t? pбjenнm a jako pбjky jsou doposud љiroce pouћнvбny.

Olovo je v zemskй k??e zastoupeno pom?rn? ?нdce, pr?m?rnэ obsah ?inн pouze 12 - 16 ppm (mg/kg). P?esto je vљak jeho obsah v?tљн, neћ by bylo moћno o?ekбvat podle jeho umнst?nн v periodickй tabulce prvk?. D?vodem pro tento fakt je to, ћe izotopy olova jsou kone?nэm produktem radioaktivnнch uranovэch a thoriovй rozpadovэch ?ad a obsah olova se v zemskй k??e postupn? zvyљuje. V mo?skй vod? ?inн jeho koncentrace pouze 0,03 mikrogramu v jednom litru. P?edpoklбdб se, ћe ve vesmнru p?ipadб na jeden atom olova p?ibliћn? 10 milion? atom? vodнku.

Elementбrnн olovo se v p?нrod? vyskytuje pouze vzбcn?. Nejb?ћn?jљнm minerбlem a zбrove? olov?nou rudou je sulfid olovnatэ, galenit PbS. Dalљнmi mйn? b?ћnэmi minerбly olova jsou cerusit, uhli?itan olovnatэ PbCO3 a anglesit, sнran olovnatэ PbSO4. Dбle se olovo ?asto vyskytuje jako doprovodnэ prvek v rudбch zinku a st?нbra.

P?i zнskбvбnн olova z rudy je obvykle hornina jemn? namleta a flotacн odd?lena sloћka s vysokэm zastoupenнm kovu. Nбsleduje praћenн rudy, kterй p?evede p?нtomnй sulfidy olova na oxidy.

2 PbS + 3 O2 ? 2 PbO + 2 SO2

Kovovй olovo se pak z praћenйho koncentrбtu rud zнskбvб b?ћnou ћбrovou redukcн elementбrnнm uhlнkem (obvykle koks).

PbO + C ? Pb + CO

Olovo za?ali lidй pouћнvat jiћ v dбvnov?ku, protoћe jeho rudy jsou pom?rn? dob?e dostupnй. Kdy a kde bylo olovo zнskбno poprvй nenн dosud znбmo, nejstarљн dochovanэ p?edm?t pochбzн z obdobн mezi lety 3000 p?.n.l. a 2000 p?.n.l. a byl nalezen v Malй Asii. V poslednн dob? se projevuje snaha o co nejv?tљн omezenн vyuћнvбnн olova a jeho slitin pro vэrobu p?edm?t? praktickйho pouћitн a to vzhledem k jeho prokбzanй toxicit?. Avљak jeљt? v prvnн polovin? 20. stoletн bylo olovo velmi b?ћn? uћнvanэm kovem.

Ve st?edov?ku bylo obtнћnй vyrobit sklen?nй tabule o v?tљнch rozm?rech a proto se okna zhotovovala z malэch sklen?nэch tabulek, zalйvanэch k sob? roztavenэm olovem. Dodnes tato okna m?ћeme vid?t ve starэch katedrбlбch a st?edov?kэch hradech.

Vysokй odolnosti olova v??i korozi vodou bylo vyuћнvбno ke konstrukci ?бsti vodovodnнch rozvod? (obvykle p?нmo v jednotlivэch objektech) z prakticky ?istйho olova. Dodnes je ?ada t?chto instalacн pln? funk?nнch.

Konstrukce velkoobjemovэch nбdob na uchovбvбnн koncentrovanй kyseliny sнrovй vyuћнvб faktu, ћe olovo je v??i p?sobenн tйto mimo?бdn? silnй minerбlnн kyseliny vysoce rezistentnн. Olovo p?itom slouћн pouze pro pokrytн vnit?nнch st?n ocelovэch nбdrћн, samotnй olovo by nem?lo dostate?nou mechanickou pevnost a odolnost.

U parnнch kotl? se pouћнvalo olovo jako t?sn?nн vymэvacнch vн?ek a nбpl? olovnнk?.

Jednнm z nejv?tљнch zpracovatel? olova je do sou?asnй doby pr?mysl, vyrбb?jнcн elektrickй akumulбtory. P?es svoji vysokou hmotnost a obsah vysoce ћнravй kyseliny sнrovй jsou technickй parametry olov?nэch akumulбtor? natolik dobrй, ћe ve vybavenн automobil? majн stбle v?tљinovй zastoupenн.

Olovo velmi ъ?inn? pohlcuje rentgenovй zб?enн a gama paprsky. Slouћн proto jako ochrana na pracoviљtнch, kde se s tнmto vysoce energetickэm elektromagnetickэm zб?enнm pracuje.

P?нdavky olova do skla zvyљujн zna?n? jeho index lomu a olovnatй sklo je prakticky vэhradnн surovinou pro vэrobu sklen?nэch lustr? i ?ady dekorativnнch sklen?nэch p?edm?t? (vбzy, popelnнky, t?ћнtka…).

Olovo je stбle p?evaћujнcнm materiбlem pro vэrobu st?eliva a to p?edevљнm pro svoji vysokou specifickou hmotnost, kterб poskytuje olov?nй st?ele vysokou pr?raznost. V?tљina nбboj? do lehkэch palnэch zbranн (pistole, revolvery, puљky, samopaly) se sklбdб z olov?nйho jбdra, kterб je kryto ocelovэm nebo m?d?nэm plбљt?m. St?elivo pro brokovй zbran? tvo?н obvykle drobnй kuli?ky z ?istйho olova, p?нpadn? slitin olova s arzenem.

Ze slitin olova jsou rozhodn? nejvэznamn?jљн pбjky. Nejobvyklejљн pбjky jsou slitiny olova s cнnem, pouћнvanй pro pбjenн jednoduchэch elektrickэch obvod? nebo instalatйrskй prбce. Bod tбnн t?chto pбjek je dбn pom?rem obou kov?, pohybuje se v rozmezн 250 – 400 °C.

Pro zvэљenн bodu tбnн a pevnosti svбru se vyrбb?jн slitiny cнnu, olova, st?нbra, kadmia a antimonu. Pro ъ?ely, vyћadujнcн zvlбљ? velkou tvrdost spoje se navнc p?idбvб i fosfor, kterэ vљak zvyљuje k?ehkost materiбlu.

V sou?asnй dob? je z ekologickйho hlediska zvyљovбn tlak na odstran?nн toxickэch t?ћkэch kov? jako je olovo a kadmium z elektronickэch produkt? kaћdodennнho pouћitн. V souvislosti s tнm roste poptбvka po pбjkбch sloћenэch pouze ze st?нbra a cнnu, p?es jejich vyљљн cenu.

Loћiskovэ kov je slitina s p?ibliћnэm sloћenнm 80 – 90 % Sn, kterб obsahuje navнc m??, olovo a antimon. Vyzna?uje se p?edevљнm vysokou odolnostн proti ot?ru i kdyћ jsou pom?rn? m?kkй – slouћн pro vэrobu kluznэch loћisek pro automobilovэ pr?mysl a dalљн aplikace.

Jeљt? p?ed nedбvnou dobou byla hojn? uћнvanou slitinou lite?ina, sm?s olova, cнnu a antimonu. Odlйvala se z nн jednotlivб pнsmena, kterб se v tiskбrnбch sklбdala do strбnek a slouћila k tisku knih, novin a ?asopis?. Po vytiљt?nн pot?ebnйho textu se strбnka rozmetala a byly odlity novй litery. V sou?asnй dob? je tento typ tisku p?ekonбn a opuљt?n.

Rtu?



Rtu? je t?ћkэ, toxickэ kovovэ prvek. Slouћн jako sou?бst slitin (amalgбm?) a jako nбpl? r?znэch p?нstroj? (teplom?ry, barometry). Je jedinэm kovem, kterэ je za normбlnнch podmнnek kapalnэ.

Rtu? je kapalnэ kovovэ prvek st?нb?it? bнlй barvy. Je nбpadn? t?ћkб a dob?e vede elektrickэ proud. Pat?н mezi p?echodnй prvky, kterй majн valen?nн elektrony v d-sfй?e. Ve slou?eninбch se vyskytuje v mocenstvн Hg+1 a Hg+2, p?i?emћ vlastnosti slou?eni rtu?nэch se podobajн slou?eninбm st?нbrnэm, zatнmco rtu?natй soli p?ipomнnajн spнљe slou?eniny m??natй.

Z minerбlnнch kyselin je rtu? dob?e rozpustnб v kyselin? dusi?nй za vэvoje oxid? dusнku. Na vzduchu je rtu? neomezen? stбlб, velmi ochotn? vљak reaguje s elementбrnн sнrou a halogeny.

S n?kterэmi kovy tvo?н kapalnй i pevnй slitiny – amalgбmy. Zvlбљt? snadno vznikб amalgбm zlata a rtu? proto vzbuzovala jiћ odedбvna zбjem alchymist?, kte?н v??ili, ћe s jejн pomocн vytvo?н zlato i z jinэch prvk? pomocн tzv. transmutace.

V zemskй k??e je rtu? velmi vzбcnб. Pr?m?rnэ obsah ?inн kolem 0,1 – 0,3 mg/kg. I v mo?skй vod? je jejн koncentrace tйm?? na hranici m??itelnosti - 0,03 mikrogramu v jednom litru. P?edpoklбdб se, ћe ve vesmнru p?ipadб na jeden atom rtuti p?ibliћn? 120 miliard atom? vodнku.

V p?нrod? se rtu? vyskytuje pom?rn? vzбcn? i jako elementбrnн prvek. Hlavnнm minerбlem a zdrojem pro vэrobu je vљak sulfid rtu?natэ, HgS, ?esky rum?lka neboli cinabarit. Nejv?tљн sv?tovб loћiska tohoto nerostu nachбzejн ve Љpan?lsku, Slovinsku, Itбlii, USA a Rusku.

Vэroba rtuti z rum?lky spo?нvб v jejн praћenн za p?нstupu vzduchu podle rovnice:

HgS + O2 -> Hg + SO2

Dalљн moћnostн zнskбnн elementбrnн rtuti ze sulfidickэch rud je jejн redukce kovovэm ћelezem nebo praћenн rudy s p?нdavky oxidu vбpenatйho, kde probнhб nбsledujнcн reakce:

4 HgS + 4 CaO -> 4 Hg + 3 CaS + CaSO4

Vzniklй rtu?ovй pбry jsou ochlazovбny, dochбzн k jejich kondenzaci a produktem je pom?rn? velmi ?istб kovovб rtu?. Proces destilace rtuti je i spolehlivэm zp?sobem jejнho ?iљt?nн a rafinace.

Nejvэznamn?jљн uplatn?nн v praxi mб rtu? ve form? svэch slitin s jinэmi kovy – amalgбmy. Ochotn? je vytvб?н s Au, Ag, Cu, Zn, Cd, Na, naopak s ћeleznэm kovy jako jsou Fe, Ni a Co nevznikajн v?bec.

Дадаць дакумент у свой блог ці на сайт 2014-07-19 18:44
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • Контрольная работа
  • © sanaalar.ru
    Образовательные документы для студентов.